Jaký dopad má negativní cena elektřiny v Evropě na energetický trh?

Negativní ceny elektřiny v Evropě mají mnohostranný dopad na energetický trh:

Dopad na energetické společnosti

  • Snížené příjmy a zvýšený provozní tlak: Negativní ceny elektřiny znamenají, že společnosti vyrábějící elektřinu nejenže nemají zisk z prodeje elektřiny, ale musí také platit poplatky zákazníkům. To výrazně snižuje jejich příjmy, vytváří větší tlak na jejich provoz a ovlivňuje jejich investiční nadšení a udržitelný rozvoj.
  • Podporuje přizpůsobení struktury výroby energie: Dlouhodobé záporné ceny elektřiny budou stimulovat energetické společnosti k optimalizaci portfolia výroby elektřiny, snížení závislosti na výrobě elektřiny z tradičních fosilních paliv a urychlí transformaci na strukturu sítě, v níž dominují obnovitelné zdroje energie.

Dopad na provozovatele sítě

  • Zvýšená dispečerská obtíž: Přerušovanost a fluktuace obnovitelné energie vedou k nerovnováze mezi dodávkou a poptávkou po energii, což přináší provozovatelům sítí velké dispečerské potíže a zvyšuje složitost a náklady na provoz sítě.
  • Podporuje modernizaci technologie rozvodných sítí: Aby se provozovatelé rozvodných sítí lépe vyrovnali s kolísáním výroby energie z obnovitelných zdrojů a fenoménem záporných cen elektřiny, musí urychlit investice do technologie skladování energie, aby vyvážili vztah mezi nabídkou a poptávkou a zajistili stabilitu energetického systému.

Dopad na investice do energie

  • Utlumené investiční nadšení: Častý výskyt záporných cen elektřiny znejasňuje vyhlídky na zisk projektů výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, což potlačuje investiční nadšení energetických podniků do příslušných projektů. V roce 2024 bylo v některých evropských zemích znemožněno přistání projektů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Například množství předplatného v Itálii a Nizozemsku bylo vážně nedostatečné, Španělsko zastavilo některé aukce projektů, vítězná kapacita Německa nedosáhla cíle a Polsko odmítlo vícenásobné projektové gridy – žádosti o připojení.
  • Zvýšená pozornost věnovaná investicím do technologie skladování energie: Fenomén záporných cen elektřiny zdůrazňuje důležitost technologie skladování energie při vyvažování nabídky a poptávky po elektřině. Vyzývá účastníky trhu, aby věnovali více pozornosti investicím a rozvoji technologie skladování energie, aby se vyřešil problém s přerušováním výroby energie z obnovitelných zdrojů a zlepšila se flexibilita a stabilita energetického systému.

Dopad na energetickou politiku

  • Přizpůsobení a optimalizace politik: Vzhledem k tomu, že se fenomén záporných cen elektřiny stává stále závažnějším, vlády různých zemí budou muset přezkoumat své energetické politiky. Jak vyvážit rychlý rozvoj obnovitelné energie s rozporem mezi tržní nabídkou a poptávkou bude důležitou výzvou pro tvůrce politik. Budoucími řešeními může být podpora rozvoje inteligentních sítí a technologie skladování energie a zavedení mechanismu rozumné ceny elektřiny.
  • Dotační politika čelí tlaku: Mnoho evropských zemí poskytlo dotační politiky na podporu rozvoje obnovitelné energie, jako je mechanismus kompenzace cen zelené elektrické sítě – propojené, snížení daní a osvobození atd. Se stále větším počtem projektů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů se však rozsah vládních výdajů na fiskální dotace stále zvětšuje a dokonce tvoří vážnou finanční zátěž. Pokud se v budoucnu nepodaří zmírnit fenomén negativních cen elektřiny, vláda možná bude muset zvážit úpravu dotační politiky tak, aby vyřešila problém zisku podniků využívajících obnovitelné zdroje energie.

Dopad na stabilitu trhu s energií

  • Zvýšené kolísání cen: Vznik záporných cen elektřiny způsobuje, že tržní cena elektřiny kolísá častěji a prudčeji, zvyšuje nestabilitu a nejistotu trhu, přináší větší rizika pro účastníky energetického trhu a představuje také výzvu pro dlouhodobě stabilní vývoj trhu s elektřinou.
  • Ovlivňuje proces energetické transformace: Ačkoli je rozvoj obnovitelné energie důležitým směrem energetické transformace, fenomén negativních cen elektřiny odráží nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v procesu energetické transformace. Pokud se nepodaří účinně vyřešit, může zpozdit proces energetické transformace a ovlivnit pokrok Evropy v čistém – nulovém cíli.

Čas odeslání: 13. ledna 2025